Kaple sv. Vavřince v Květné

V roce 1863 prosadil tehdejší představený obce Franz Pachl stavbu velké zděné kaple. Sám na ní také štědře přispíval. Novou kapli posvětil 5. května 1864 damníkovský farář Václav Hruška za asistence svého kaplana Josefa Ledera a dalších kněží. Zvon byl dvakrát zabaven pro válečné účely a ten současný byl odlit a v kapli umístěn v roce 1946. V kapli v Květné se pravidelně slouží mše svatá, a to druhou srpnovou neděli na sv. Vavřince a je spojená se Svatovavřineckou poutí.

Historie

Obyvatelé Květné byli vždy velmi bohabojní, ale dlouhou dobu neměli žádné místo, kde by se mohli důstojně setkávat s Bohem. Na bohoslužby chodili do kostela v Damníkově nebo Lukové. Po většinu existence obce se o spásu duší místních staral farář z Damníkova.

Až v roce 1863 prosadil tehdejší představený obce Franz Pachl ze statku čp. 8 stavbu velké zděné kaple. Sám na ní také štědře přispíval. Novou kapli posvětil 5. května 1864 damníkovský farář Václav Hruška za asistence svého kaplana Josefa Ledera a dalších kněží z Rychnova, Třebovic, Lanškrouna a Žichlínku. S damníkovským farářem bylo dohodnuto, že se budou v kapli v Květné pravidelně sloužit během roku tři mše svaté, a to 5. května na sv. Gottharda, 10. srpna na sv. Vavřince a na svátek sv. Václava.

V roce 1877 byla střecha kaple i její věžička pokryta břidlicí (do té doby byl na střeše jen šindel). Tehdy si obyvatelé obce břidlicovou krytinu sami přivezli z nádraží v Žichlínku.

Velkou slavnost kaple v Květné zažila 10. srpna 1923, kdy za účasti celé obce damníkovský farář Alois Dudek světil nový zvon. Byl pořízen jako náhrada za původní 56 kg vážící zvon, který byl v roce 1916 zabaven pro válečné účely (obec za něj jako náhradu dostala 224 K).

Nový zvon v roce 1922 odlil Oktáv Winter z Broumova, vážil necelých 80 kg a několik místních dobrodinců za něj zaplatilo 2 940 korun. Zdobil jej reliéf sv. Floriána a nápis: „Sv. Floriáne, ochraňuj nás před ohněm!“ Na věži však dlouho nevydržel, 30. 6. 1942 byl i tento zvon zrekvírován pro válečné účely hitlerovského Německa. V roce 1946 odlil Rudolf Manoušek v Brně pro kapli nový zvon. Váží 25 kg.

V červnu 1968 se přistoupilo k nezbytné opravě střechy. Celá střecha včetně věže byla pokryta plechem. Tesařské práce měl na starosti František Krátký z Lukové, klempířské práce provedl Josef Jansa z České Třebové spolu se svým synem Jiřím a bratry Milošem a Ladislavem. Náklady ve výši 16 000 Kčs uhradilo několik místních dobrodinců. Po opravě střechy následovala oprava omítky.

V letech 2001–2004 byla kaple na náklady obce znovu celkově zrekonstruována. V roce 2010 se v kapli renovovaly vchodové dveře, které byly opatřeny ozdobnou ochrannou mříží, instalovala se nová okna a opravovala střecha. 35 000 Kč na tuto akci poskytl Dobrovolný svazek obcí Lanškrounsko. V červenci 2013 dostala střecha kaple nový tmavočervený nátěr.

K východu orientovaná kaple postavená z kamene má loď téměř čtvercového půdorysu s klenutou plackovou klenbou a v bocích osvětlenou dvěma okny s půlkruhovými záklenky (překlady nad okny). Mírně odsazený presbytář kaple je půlkruhový.

Interiéru dominuje rokokový hlavní oltář s menzou ve tvaru tumby. Na tabernáklu leží Beránek boží. Nad oltářem je zavěšen obraz sv. Vavřince. Na něm světec klečí v oblacích nesených dvěma andílky v bederních rouškách. Ruce má sv. Vavřinec rozepjaté a pohled upíná k zamračenému nebi, nad jeho hlavou se mraky rozestupují a mezi nimi se rozlévá záře.

Při bocích světce letí dva velcí andělé oblečení do zelených splývavých rouch. Obraz pravděpodobně vytvořil nějaký regionální lidový tvůrce v době vzniku kaple.

V lodi kaple jsou po obou stranách čtyři lavice zdobené vyřezávanými rostlinnými ornamenty.

Před triumfálním obloukem stojí socha Neposkvrněného Srdce Panny Marie a naproti ní socha Madony. Vlastní varhany kaple nikdy neměla, jejich zvuk při bohoslužbách nahrazovalo harmonium vyrobené Václavem Tučkem v pražském Karlíně. Mobiliář kaple dříve doplňovaly ještě papírové obrazy křížové cesty.

Stanislav Vimr